Česká vláda pokračuje ve sporu s Evropskou komisí kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Ministerstvo pro místní rozvoj 8. října potvrdilo odeslání další odpovědi do Bruselu, v níž obhajuje český systém kontroly evropských dotací.
Komise však již v září označila převedení Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust za nedostatečné řešení. Spor tak není jen o jednotlivé dotace, ale především o to, zda mohou být evropské peníze rozdělovány nezávisle na ekonomických zájmech předsedy vlády.
Praha obhajuje systém, Brusel požaduje skutečné záruky
Ministerstvo pro místní rozvoj podle mluvčí Veroniky Lukášové zaslalo Evropské komisi podrobný popis kontrolních mechanismů, postupů při ověřování skutečných vlastníků společností, přehled veřejných funkcionářů a jimi ovládaných firem i etický kodex vlády. Česká strana zdůrazňuje, že při zjištění střetu zájmů nelze dotaci poskytnout ani proplatit.
Jenže v tom vzniká zásadní rozpor. Zatímco Praha vysvětluje fungování administrativních kontrol, Evropská komise zpochybňuje samotné uspořádání Babišových podnikatelských vazeb. Podle článku 61 evropského finančního nařízení musí členské státy předcházet také situacím, které mohou být objektivně vnímány jako střet zájmů.
Samotné ujištění, že úředníci kontrolují žádosti o dotace, proto nemusí být dostatečnou odpovědí. Rozhodující bude, zda české úřady prokážou, že nastavená opatření skutečně odstraňují riziko ovlivnění rozhodování. Obsah nynější české odpovědi zatím veřejnost zná především z vyjádření ministerstva.
Agrofert není jediný problém. Komise řeší další firmy
Andrej Babiš převedl 20. února 2026 akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust a opakovaně prohlašuje, že koncern již nevlastní, neovládá a nemá z něj žádný prospěch. Evropská komise však dospěla k závěru, že konstrukce fondu dostatečně neomezuje riziko střetu zájmů.
Zásadní výhrada se týká postavení Babišových potomků. Po jeho odchodu z vlády mají získat postavení obmyšlených a podílet se na rodinné správě fondu. Podle Bruselu proto může přetrvávat premiérův osobní ekonomický zájem na prosperitě Agrofertu prostřednictvím rodinných vazeb.
Komise navíc upozorňuje na společnosti Synbiol a skupinu Hartenberg Holding, které do RSVP Trustu převedeny nebyly. Česká strana podle zářijového dopisu dosud nepředložila dostatečné důkazy, že také u těchto podnikatelských aktivit existují účinná opatření proti střetu zájmů. Pro premiéra je to podstatná komplikace. Spor nelze vyřešit pouze vysvětlením fungování jediného fondu, pokud evropské instituce současně požadují záruky týkající se dalších společností.
Evropské peníze už narážejí na omezení
Spor má konkrétní finanční důsledky. Evropská komise již na jaře požádala české úřady o pozastavení administrace a vyplácení dotčených investičních projektů Agrofertu. Zároveň požadovala, aby výdaje spojené s těmito projekty nebyly předkládány k proplacení z evropského rozpočtu.
V září odmítla proplatit také část zemědělských dotací za první čtvrtletí letošního roku. Nejde však o plošné zastavení všech podpor Agrofertu. Některé přímé zemědělské platby pokračují a jejich režim Evropská komise posuzuje odlišně. Komunikace o zemědělských dotacích navíc probíhá samostatně prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu.
Babiš evropské výhrady odmítá. V září pro ČTK uvedl, že jej stanovisko Komise nezajímá a neřeší ho. Agrofert rovněž trvá na tom, že postupuje v souladu s právními předpisy. Rozhodující nyní bude, zda Evropská komise přijme nové české vysvětlení, nebo bude požadovat další opatření. Odeslání odpovědi samo o sobě neznamená, že Brusel své výhrady stáhl nebo že omezení proplácení dotací skončilo.
Politický problém je přitom širší než samotný Agrofert. Premiér stojí v čele vlády odpovědné za systém rozdělování evropských prostředků, zatímco evropské instituce upozorňují na riziko jeho osobních ekonomických zájmů. Dokud Praha tento rozpor přesvědčivě nevysvětlí, zůstane otevřena otázka nejen Babišova možného střetu zájmů, ale také důvěryhodnosti českého systému správy evropských peněz.
(Chmelík, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Evropská komise – Oficiální vyjádření ke střetu zájmů Andreje Babiše, 8. září 2026; 2. EUR-Lex – Finanční nařízení EU 2024/2509, článek 61 o střetu zájmů; 3. Vláda ČR – Etický kodex vlády schválený 2. března 2026
