„Je důležité, aby lidé věděli, že má smysl se bránit a nenechat si všechno líbit,“ říká bývalý velvyslanec ve Francii a vysokoškolský profesor Petr Drulák po vynesení rozsudku. V posledních letech působil jako vedoucí výzkumný pracovník na Ústavu mezinárodních vztahů, odkud ale dostal v lednu výpověď. Předcházely tomu dlouhé spory s vedením ústavu týkající se jeho veřejných vyjádření na geopolitická témata. Aby situaci vyjasnil, obrátil se na soud, který ve čtvrtek rozhodl ve Drulákův prospěch a výpověď označil za neplatnou.

Obvodní soud pro pro Prahu 1 vyslovil rozsudek, který zneplatnil výpověď doručenou Petru Drulákovi začátkem roku ze strany vedení Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV). Jejím oficiálním důvodem byla dodatečná úsporná opatření. Podle něj byl ale ve skutečnosti důvod jiný. Ředitel ústavu Ondřej Ditrych totiž Druláka kvůli jeho osobním aktivitám několikrát napomínal, mimo jiné prostřednictvím několika vytýkacích dopisů.

Drulák podle Ditrycha šířil „konspirační narativy“, když se vyjadřoval k otázkám světové politiky a mezinárodních vztahů. A jeho vystupování začalo doslova znepokojovat i české ministerstvo zahraničí. Z komunikace mezi Drulákem a ředitelem Ditrychem je zřejmé, že předmětem sporu byl mimo jiné jeho kritický postoj k zapojení západních zemí do ukrajinského konfliktu. V září 2022 například ve vysílání CNN Prima News mluvil o vítězství Ukrajiny jako o fantasmagorii a kritizoval západní sankce vůči Rusku. „Západ se snaží ekonomickými sankcemi vyřešit vojenský konflikt,“ řekl. Šlo ale i o další podobné aktivity, které se neshodovaly s oficiální českou zahraničně politickou linkou.

Proti Drulákově výpovědi však podala advokátka a senátorka Jana Zwyrtek Hamplová žalobu. Organizační změnu označila za účelovou, právní výklad podepřela řadou argumentů, poukázala i na původní snahu vytvořit zdání porušení pracovní kázně, a navrhla, aby soud rozhodl o neplatnosti výpovědi. Po dvou soudních jednáních jí dal soud za pravdu. Hamplová se vyjádřila i ohledně toho, zda-li je podle ní možné označilt rozhodnutí soudu v první instanci jako precedent. 

„Soud se věcí zabýval skutečně podrobně, celkem proběhla tři soudní stání a zaměstnavatel dostal možnost se po poučení soudu hned dvakrát vyjádřit, což u podobných případů až tak nebývá. Zkrátka věc rozhodně neodbyl, a proto doufáme, že verdikt obstojí i u soudu odvolacího, pokud k odvolání ze strany ústavu dojde. Za precedent bych to označila v tom smyslu, že není až tak obvyklé, aby zaměstnavatel neuspěl při výpovědi pro nadbytečnost, a je proto důležité, aby to přestali brát zaměstnavatelé jako samozřejmost. Zvláště když z toho tak "trčí“ ona účelovost jako v tomto případě," uvedla v rozhovoru pro parlamentní listy senátorka Jana Zwyrek Hamplová.