Co říkáte návratu „vrchního cenzora“?

Už tu začínáme být jako jihoamerická chunta, ale nemělo by nás to překvapovat. Přesně takhle totiž vypadá americký zadní dvorek. Přes vojenské štáby je dohled nad provinciemi přece jenom nejjednodušší. Musíte uznat, že je to od dob minulých nebývalý pokrok. Původně jsme byli německým zadním dvorkem. Ti nás drželi přes lipskou burzu, německé obchodní řetězce a německé banky. Změnou vlády jsme změnili dvorek. Sice je pořád zadní, špinavý a zaplivaný, ale vládne se v něm stále více tak nějak po vojensku.

Jediné, co mě uklidňuje, že si Američané vybírají stále blbější loutky. Prezident má problém přečíst psaný text a jako generál neumí ani střílet ani jezdit na motorce, plukovník Foltýn vypadá, že neumí číst vůbec. Tak snad to dopadne jako vždycky. Nahrabou si, ale jinak budou úspěšní asi jako Langšádlová s vědou.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) se tento týden pochlubil, že přivítal v Senátu slovenskou herečku a někdejší státní tajemnici ministerstva zahraničí Magdu Vašáryovou. Je to velmi zarážející schůzka zvláště v souvislosti s nedávným atentátem na slovenského premiéra Roberta Fica. Vašáryová se totiž bezprostředně po vítězství strany SMER v loňských podzimních parlamentních volbách vyjádřila o předsedovi této strany a současném premiérovi Robertovi Ficovi a jeho voličích následovně: „Budeme se muset podívat, kolik procent voličů je vlastně fašistů, neofašistů, neonacistů. To, že pan Robert Fico a jeho okolí, což jsou takoví už vyčichlí lidé, lidé … od nich nemůžeme čekat, nic, co by bylo pozitivní pro moderní Slovensko. Uvidíme, nakolik se tito lidé ztotožnili s hledáním voličů mezi těmi nesystémovými nebo dokonce vyslovenou spodinou.“ Nepřijde Vám, že takovéto počínání našich vrcholných politiků je přinejmenším za hranou slušnosti, úcty a respektu a také že místo uklidnění nálad ve společnosti (a to nejen u nás, ale i na Slovensku) to přispěje k dalšímu rozeštvávání a rozsévání nenávisti?

Mluvit o nenávisti, to je dneska v módě, ale ve skutečnosti se společnost úplně normálně dostala na hranu. Jedni chtějí liberálně pokračovat k duchovým, sluníčkovým a grýndýlovým zítřkům (což nastane hned po porážce Ruska) a druzí větří strašný průser. Tohle se nedá smířit a neplyne z toho žádný kompromis. Jedni bojují za svou vizi světa, druzí jim to nechtějí dovolit, protože to bude svět jak v Číně po Velkém skoku. Jedni musejí vyhrát a druzí prohrát.

Všechny řeči o nenávisti a prohlubování příkopů jsou jen soft zbraně v této (prozatím studené) občanské válce. Ale první projektily si už našly svůj cíl a bohužel zřejmě nejsou poslední.

Jestli chcete vědět, jak bude vypadat naše budoucnost, podívejte se do Gruzie.

V této souvislosti se nabízí ještě otázka směřující na „mediální hon“ na moderátora XTV a člena Rady ČT Luboše Xavera Veselého, kterýhg během vysílání použil v souvislosti s Vášáryovou vulgární výraz a označil ji za „žvanivou paničku“ a spodinu. Veselého výroky na adresu Vášáryové projedná sněmovní mediální výbor a někteří vládní politici dokonce vyzývají k jeho odvolání z Rady ČT. Zvláštní je, že stejný humbuk nespustili naši vládní politici, když Vašáryová naprosto arogantním a vulgárním způsobem urazila na Slovensku miliony slušných lidí. Není to opět „dvojí vládní (kilo)metr“ jak vyšitý?

Co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi. Liberální pravda a láska je DOBRO. A proto může cokoliv. Kdo s nimi nesouhlasí, je zlo. A proto nemůže nic. Cokoliv líbodémo dělají, to dobře dělají, i kdyby napálili Ficovi do břicha pět kulek. Takhle si to liberálové postavili, takhle si nastavili svět a takhle instruovali všechny ty Foltýny, Kartouze a další šmejdy, aby konali. 

Na nás je, abychom jim na tuto rétoriku neskočili a nepřijali ji. Na nás je, abychom to České televizi nežrali a neřídili se podle toho. Lubošovi fandím a jestli se někde pod jeho výrok o Vašáryové mohu podepsat, tak sem s tím.
 
Co říkáte tomu, že Poslanecká sněmovna odmítla pětikoaliční většinou zařazení bodu, ve kterém by byl hlasován návrh usnesení o tom, že “Poslanecká sněmovna důrazně odsuzuje atentát na slovenského premiéra Roberta Fica"?

Tak samozřejmě... Vždyť si tento atentát přáli, nijak se netajili tím, že Fico je pro ně nepřítel. Stačí se podívat na vyjádření třeba mladého Koláře. Navenek možná ronili falešné slzy a uvnitř jsou zklamaní hlavně z toho, že to Fico přežil. A ještě víc je štve, že to přežil i atentátník a bude zpívat. Pětikolka prostě nezklamala. Ale neměli by se divit, až se to jednoho dne otočí proti nim  a také nenajdou žádné zastání.

Prezident Petr Pavel prohlásil během své návštěvy Pardubického kraje, že někteří dospělí by volební právo mít neměli a k volebním urnám by radši pustil mladé. Co na jeho vyjádření říkáte?

Petra Pavla už mohou volit jedině mladí a blbí. Staří s ním už zkušenost udělali a nikdy, nikdy, nikdy mu znovu hlas nehodí. A tak je jasné, že starým je třeba volební právo vzít a mladým je třeba volební právo dát. Petr Pavel sice také byl mladicky nerozvážný a ještě daleko po dvacítce vstoupil do KSČ a nechal se školit na podřezávání  Havla a ostatních disidentů.  Ale dnešní mladí jsou mnohem dál. Ti už v šestnácti vědí, co je správné...

Někdy našeho prezidenta podezírám, že ta jeho stosedmička je společné IQ manželů.

Prezident Pavel také krátce před volbami do Evropského parlamentu znovu veřejně vyzývá a tlačí na přijetí eura a radí lidem, aby se smířili s realitou. A činí tak i přesto, že naše Ministerstvo financí nebo Česká národní banka toto nedoporučují. Proč náš prezident tak vehementně tlačí na přijetí eura?

Protože je to jeho úkol? Víte, mě na tom celém vadí něco jiného. Nikdo ze zastánců eura nám ještě neřekl, za kolik to euro bude. Bude za osmnáct korun a nebo za pětadvacet? Bude mít můj dům jednou hodnotu půl milionu euro nebo tři sta tisíc euro? To je dost velký rozdíl.  Budeme si eura měnit podle dnešního podhodnoceného kurzu koruny a nebo za poctivý kurz? Poctivé by bylo, kdyby Petr Pavel vyzvýal k přjetí eura a dodal k tomu, že se bude snažit, aby euro bylo za osmnáct korun. Ale protože se tomu vyhýbá jako čert kříži, tak to s námi prostě nemyslí dobře a je to další zaprodanec na českém trůně, kteří zpravidla končívají velmi špatně.

Skončil světový šampionát v hokeji a česká reprezentace opět světu připomněla, že naše země stále patří mezi hokejové velmoci. Pro mě bylo ale tím největším zážitkem to, že lidé opět zažili ten krásný pocit národní hrdosti a soudržnosti.  Myslíte si, že tento pocit a nálada může v lidech přetrvat a projevit se v červnových volbách do Evropského parlamentu?

My jsme pořád jako husité. Jakmile pomine vnější nebezpečí, pustíme se do sebe navzájem. Teď to bude stejné. Hokej skončil a začne předvolební občanská válka. Jako obvykle se na společném postupu neshodneme, jako obvykle se navzájem pořádně pohádáme, jako obvykle propadne hodně hlasů a jako obvykle se probudíme do pěkné povolební kocoviny.

Přesto mám pár důvodů se domnívat, že to tentokrát nedopadne tak špatně jako při posledních parlamentních volbách.

Ukázalo se, že politika do sportu nepatří a že sport dokáže lidi spojovat. Tedy až na výjimky typu Alexandra Vondry (ODS), který se během hokejového semifinále v 02 aréně fotil s českou vlajkou, kterou však „prznil“ velký nápis „BRUSEL“. Od něj a celé jeho nesourodé koalice SPOLU asi jakékoli „spojování“ lidí a hájení národních zájmu čekat nemůžeme, co myslíte?

Já jsem panu Vondrovi za tuto politickou agitku pěkně poděkoval, protože právě tento počin ho definitivně vyřadil z klání o europoslanecké křeslo. Koalice SPOLU díky němu přišla o další mandát, což je možná rekord, protože o jeden mandát už je připravil, když přinesl do televizního studia ten lživý pamflet o Jandejskovi. 

Do voleb je ještě čtrnáct dní, jak bych Vondru nepodceňoval, takže je tu šance, že SPOLU zničí úplně. Sašo, vytrvej!  Jen houšť a větší kapky.