Slovenská veřejnost reaguje na výsledky parlamentních voleb v Maďarsku převážně negativně. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu agentury SANEP pro televizi Ta3, který se zaměřil na vnímání výroků vítěze voleb a pravděpodobného budoucího premiéra Petra Magyara. Ten otevřel téma Benešových dekretů, což patří k nejcitlivějším historickým otázkám ve středoevropském prostoru.
Podle zveřejněných dat hodnotí výroky maďarského politika negativně více než 64 procent respondentů, přičemž 26,8 procenta je vnímá jako velmi negativní a 37,4 procenta jako spíše negativní. Pozitivní reakce zůstávají výrazně nižší, když velmi pozitivně reagovalo 4,3 procenta a spíše pozitivně 7,9 procenta oslovených. Neutrální postoj zaujalo 15,6 procenta respondentů a 8 procent uvedlo, že neví.
Ještě výraznější je odmítání samotného otevření otázky Benešových dekretů v současné politické debatě. S tímto krokem nesouhlasí celkem 69,3 procenta dotázaných, konkrétně 35,7 procenta spíše nesouhlasí a 33,6 procenta rozhodně nesouhlasí. Naopak souhlas vyjádřilo pouze 20,2 procenta respondentů.
Jak uvádí metodologická část průzkumu, šetření proběhlo ve dnech 21. až 25. dubna 2026 na reprezentativním vzorku 2400 obyvatel Slovenska starších 18 let. Statistická odchylka činí přibližně plus minus 1,5 procenta a data byla sbírána metodou CAWI.
Historie jako politický nástroj
Reakce slovenské veřejnosti nelze oddělit od historického kontextu. Benešovy dekrety představují základ poválečného právního uspořádání a jejich zpochybňování je vnímáno jako zásah do citlivé oblasti národní identity i historické kontinuity.
Sám Peter Magyar ve svých vystoupeních upozorňuje, že „některé historické otázky je třeba otevřeně diskutovat, pokud chceme budovat budoucnost bez nevyjasněných konfliktů“. Tento postoj vyvolal na Slovensku i v Česku okamžitou reakci.
Například slovenský premiér Robert Fico v minulosti opakovaně zdůraznil, že „Benešovy dekrety jsou nedotknutelné a uzavřená historická kapitola“, přičemž jakékoli pokusy o jejich revizi označil za nepřijatelné. Podobně se vyjádřil i předseda SNS Andrej Danko, který uvedl, že „otevírání tématu Benešových dekretů nemá v současné Evropě místo a vede pouze k napětí.“
Tyto výroky potvrzují, že téma rychle překročilo hranici akademické diskuse a stalo se politickým nástrojem. Veřejná debata se tak nevede o historickém výkladu, ale o současné moci a vlivu v regionu.
Střední Evropa pod tlakem starých sporů
Výsledky průzkumu zároveň naznačují širší problém. Střední Evropa zůstává regionem, kde historická témata neztratila svou mobilizační sílu. Jakmile se objeví v politické debatě, okamžitě vyvolávají silné reakce veřejnosti.
Zároveň je nutné upozornit, že aktuální výsledky zachycují náladu v konkrétním čase krátce po volbách. Přesto je rozsah negativních reakcí natolik výrazný, že jej nelze považovat za náhodný výkyv.
Psali jsme: Jak Slováci vnímají nedávné volby v Maďarsku
Zásadní otázkou zůstává, zda se podobná témata stanou trvalou součástí politického diskurzu. Pokud ano, může to mít dopad nejen na vztahy mezi Slovenskem a Maďarskem, ale i na stabilitu celého regionu. Průzkum SANEP tak nepřináší pouze statistická data, ale i varování, že historické konflikty mohou být kdykoli znovu aktivovány.
Jak ukazuje tento vývoj, historie ve střední Evropě není uzavřenou kapitolou, ale stále živým politickým nástrojem.
(Leško, prvnizpravy.cz, repro: DRMnews)
Zdroj: https://www.ta3.com/clanok/1046493/prieskum-pre-ta3-co-si-myslia-slovaci-o-madarsku-a-ako-vnimaju-vysledky-volieb-ocakavania-nie-su-ruzove
