Evropská unie začíná řešit jednu z nejobtížnějších ekonomických otázek případného vstupu Ukrajiny. Podle interního návrhu Evropské komise, o němž informoval list Financial Times, by Kyjev po přijetí do EU nemusel automaticky získat plný přístup k evropským zemědělským dotacím ani ke všem výhodám společného zemědělského trhu.
Brusel tím reaguje na obavy členských států z rozměru ukrajinského zemědělství. Ukrajina má přibližně 41 milionů hektarů zemědělské půdy a patří mezi významné světové producenty obilí a olejnin. Podle podkladů zveřejněných Evropskou komisí hospodaří přibližně 14 tisíc ukrajinských korporátních zemědělských podniků na zhruba 30 milionech hektarů. Jejich zapojení do současného evropského dotačního systému by proto výrazně změnilo rozdělení peněz i konkurenční prostředí uvnitř Unie.
Ukrajina může vstoupit podle odlišných pravidel
Financial Times uvádí, že připravovaný rámec počítá s výrazným omezením přístupu Ukrajiny k zemědělským dotacím, jejichž současný roční objem v EU činí přibližně 55 miliard eur, tedy kolem 1,34 bilionu korun. Omezení by se měla týkat také přístupu některých ukrajinských zemědělských produktů na evropský trh.
Zatím nejde o schválené podmínky členství. O konečné podobě případné přístupové smlouvy budou rozhodovat členské státy a samotná jednání mohou trvat několik let. Směr debaty je však zřejmý. EU hledá způsob, jak Ukrajinu přijmout, aniž by její zemědělství skokově změnilo současný systém dotací a destabilizovalo citlivé části evropského trhu.
Evropská komise už koncem září navrhla, aby budoucí přístupové smlouvy mohly obsahovat časově omezené restrikce například v oblasti volného pohybu pracovníků nebo zemědělství. Současně připravuje možnost postupného zapojování kandidátských zemí do evropské obrany, energetiky či dopravy ještě před úplným členstvím. Ukrajinská integrace by tak mohla mít několik etap. Kyjev by postupně získával výhody členství, zatímco v nejcitlivějších ekonomických oblastech by přechodná omezení zůstávala déle.
Pro Česko jde o peníze i konkurenci
České republiky se spor týká přímo. Český strategický plán společné zemědělské politiky pro období 2023 až 2027 počítá s více než 5,6 miliardy eur z rozpočtu EU, tedy zhruba 138 miliardami korun. Z toho přibližně 4,1 miliardy eur představují přímé platby.
Vstup země s tak rozsáhlým zemědělstvím, jaké má Ukrajina, by proto bez změny pravidel vytvořil tlak buď na zvýšení evropského rozpočtu, nebo na nové rozdělení existujících prostředků. V druhém případě by část současných příjemců musela dostávat méně.
Evropská komise pro období po roce 2027 navrhuje vyčlenit nejméně 300 miliard eur na podporu příjmů zemědělců a řešení krizí až do roku 2034. Ani tento objem peněz však neodstraňuje základní otázku, jak do systému jednou začlenit ukrajinské zemědělství.
Nejde přitom pouze o dotace. Otevření evropského trhu ukrajinské produkci po ruské invazi už vyvolalo ostré konflikty zejména v Polsku, Maďarsku, Slovensku, Rumunsku a Bulharsku. Ukázalo se, že geopolitická podpora Ukrajiny nemusí automaticky znamenat souhlas zemědělců s neomezenou konkurencí ukrajinských producentů. Pro Českou republiku proto bude důležité nejen to, kolik evropských peněz bude po rozšíření k dispozici, ale také zda budou ukrajinští producenti postupně podléhat stejným výrobním, ekologickým a kontrolním pravidlům jako zemědělci v členských státech.
Skutečná cena rozšíření teprve přichází
Ukrajina získala status kandidátské země v roce 2022 a přístupová jednání byla formálně zahájena v červnu 2024. V roce 2026 už EU otevřela první vyjednávací klastry. Politický proces tedy pokračuje, ale zemědělství ukazuje, že nejobtížnější část debaty může teprve přijít.
Ukrajina svou rozlohou, počtem obyvatel, zemědělským potenciálem i náklady budoucí obnovy zásadně převyšuje většinu kandidátských států posledních desetiletí. Její vstup proto nebude možné řešit pouze technickým rozšířením současných pravidel. Pokud by Kyjev po vstupu získal okamžitě stejný přístup ke všem evropským fondům jako dnešní členské státy, Unie by musela buď zvýšit svůj rozpočet, nebo přerozdělit současné prostředky. V obou případech se otázka členství mění z geopolitického rozhodnutí také na spor o konkrétní peníze.
Připravovaná omezení proto mohou být předobrazem nového modelu rozšiřování EU. Nové státy by získávaly plná ekonomická práva postupně, zatímco Unie by si ponechala pojistky proti prudkým změnám trhu a rozpočtu.
Pro Česko je důležité sledovat tuto část jednání. Rozhodovat se nebude pouze o budoucnosti Ukrajiny, ale také o tom, jak budou po jejím případném vstupu rozdělovány evropské peníze a za jakých podmínek budou soutěžit čeští a ukrajinští zemědělci. Politická podpora rozšíření tak začíná narážet na otázku, která bude pro mnoho členských států rozhodující: kdo jeho ekonomické náklady skutečně zaplatí.
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Financial Times – EU to limit Ukraine’s access to farming subsidies if it joins bloc; 2. Evropská komise – Ukraine and the EU enlargement process; 3. Workshop on farm structures and rural population; 4. CAP Strategic Plan for Czechia; 5. Reuters – EU Commission floats new safeguards as bloc considers expansion
