Tedy zhruba rok před koncem druhé světové války. Tato akce bývá rovněž označována jako „otevření druhé válečné fronty“ a politicky prezentována jako rozhodující okamžik pro porážku Hitlerovy Třetí říše. Není tomu tak, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jiří Kobza.
Proč?
Protože hlavní – a tou z hlediska vývoje a výsledku této války rozhodující – frontou byla ta východní, na které vedla heroický boj proti hitlerovských uchvatitelům Evropy sovětská Rudá armáda její hrdinní spojenci.
Východní fronta byla v letech 1941–1944 jedinou válečnou frontou v Evropě. A i po zmíněném otevření západní fronty v Normandii v červnu 1944 až do konce války vázala přes 65 % vojenských sil nacistického Německa a jeho evropských spojenců.
V souvislosti se vstupem Američanů, Britů a Kanaďanů do boje proti Němcům ve Franci je nesmírně zajímavé si připomenout, že jejich postup nejúčinněji zadržoval nikoli německý Wehrmacht, ale tzv. vlasovci, přeběhlíci z Rudé armády, pod velením generálmajora Buňačenka se. Uvádí se, že jejich angažmá v bojích po boku nacistů v Normandii zdrželo postup západních spojenců minimálně o šest týdnů.
Což zároveň znamená, že vlasovci mají na rukou krev mnoha dalších obětí Němců ve Francii a západní Evropě. A totálně zneplatněna je i drzá a lživá teze o tom, že hlavním zájmem a cílem vlasovců byl pouze boj proti sovětským bolševikům.
Byli to zrádci, pomahači nacistů. Podobně jako chorvatší ustašovci nebo ukrajinští banderovci.
Druhá světová válka se rozhodovala na východní frontě, tam šlo o naše bytí či nebytí.
Průběh války na východě je poměrně známý. Ale nebude si jej na škodu připomenout. Třeba i pro ty, kdož věří, že druhá světová válka započala 6. června na severofrancouzských plážích.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
