Visegrádská čtyřka byla v posledních letech spíše symbolem rozdělení střední Evropy než fungujícího politického bloku. Spor o Rusko a válku na Ukrajině rozbil někdejší soudržnost skupiny a společné summity postupně ztratily část politické váhy. Bratislavské jednání premiérů Česka, Polska, Slovenska a Maďarska z 10. září ale ukázalo, že V4 hledá cestu zpět. Ne prostřednictvím jednotné zahraniční politiky, nýbrž tam, kde se čtyřem státům překrývají ekonomické zájmy.
Andrej Babiš ještě před summitem rozeslal ostatním premiérům dopis s výzvou k užší spolupráci při prosazování společných priorit. V Bratislavě se následně lídři dohodli na silnější koordinaci před zasedáními Evropské rady. To je podstatnější než samotná společná fotografie. Pokud se dohoda začne skutečně naplňovat, může se V4 znovu stát nástrojem, kterým budou čtyři středoevropské státy předem slaďovat postoje před rozhodujícími evropskými jednáními.
V4 už není starý proti-bruselský klub
Návrat V4 ale nebude návratem ke starému modelu. Rozdíly mezi jejími členy zůstávají zásadní, především v postoji k Rusku a Ukrajině. Polský premiér Donald Tusk v Bratislavě znovu varoval před ruskými provokacemi a zdůraznil bezpečnostní rizika na východním křídle NATO. Také Maďarsko po změně vlády výrazně přehodnocuje vztah k Moskvě a přibližuje se zpět k hlavnímu proudu EU a NATO. Slovenský premiér Robert Fico naopak dál zastává v řadě otázek výrazně odlišnou pozici.
Současnou V4 proto nelze jednoduše označit za obnovený proti-bruselský nebo geopolitický blok. Taková jednota neexistuje. Může ale vzniknout něco praktičtějšího, účelová koalice států, které se spojí tam, kde mají společný zájem.
Tusk už při červnovém setkání V4 označil za možné společné oblasti energetiku, migraci, kohezní politiku a zemědělství. Bratislava tuto logiku posunula dál. Jednání se účastnil irský premiér Micheál Martin, jehož země nyní předsedá Radě EU. Právě irské předsednictví má ve druhé polovině roku připravovat půdu pro politickou dohodu o novém evropském rozpočtu. Nešlo tedy o pouhou diplomatickou dekoraci. V4 si k jednacímu stolu přizvala představitele země, která bude řídit jedno z nejdůležitějších evropských vyjednávání letošního podzimu.
Dva biliony eur mění pravidla hry
Evropská unie připravuje rozpočet na období 2028 až 2034 v navrhovaném objemu téměř dva biliony eur. Evropská komise zároveň navrhla zásadně změnit způsob rozdělování peněz. Koheze, zemědělství, rybolov, migrace a vnitřní bezpečnost mají být více propojeny do národních a regionálních partnerských plánů. Pro Česko a další země V4 tak nejde pouze o celkovou částku, ale také o pravidla, podle kterých se bude o stovkách miliard eur rozhodovat.
Babiš v Bratislavě požadoval, aby kohezní a zemědělská politika zůstaly základními pilíři evropského rozpočtu a aby nový finanční rámec nepoškozoval státy se silnou průmyslovou základnou. V tom mají Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko zřetelný společný zájem. Jejich vyjednávací síla navíc není zanedbatelná. Víceletý finanční rámec musí Rada EU nakonec schválit jednomyslně a Evropský parlament s ním musí vyslovit souhlas. Pokud budou čtyři státy své požadavky skutečně koordinovat, mohou při hledání konečného kompromisu získat výrazně větší váhu, než kdyby každý postupoval samostatně.
Cílem EU je dosáhnout politické dohody o rozpočtu do konce roku 2026, aby bylo možné během roku 2027 přijmout potřebnou legislativu a nový finanční rámec spustit od ledna 2028. Nadcházející měsíce proto rychle ukážou, zda V4 obnovila skutečnou politickou koordinaci, nebo pouze rétoriku o společných zájmech.
Emisní povolenky ukážou skutečnou sílu V4
Druhým testem budou ceny energií a klimatická politika. Babiš dlouhodobě kritizuje systém emisních povolenek a nyní se snaží toto téma spojit s konkurenceschopností evropského průmyslu. Je ale nutné oddělit českou pozici od společně potvrzeného postoje celé V4. Z Bratislavy vzešla shoda na potřebě řešit vysoké ceny energií a posilovat evropskou konkurenceschopnost. Zatím však neexistuje potvrzená společná dohoda všech čtyř vlád na Babišově nejtvrdším požadavku vůči stávajícímu systému ETS1.
Podobně je třeba přesně hodnotit spor kolem ETS2. Evropská unie už letos legislativně posunula jeho plné spuštění z roku 2027 na rok 2028. Další český tlak proto není požadavkem na první odklad, ale snahou systém dále změnit nebo jeho zavedení znovu oddálit. Tady se ukáže, zda nový model V4 dokáže přejít od obecných prohlášení ke společnému politickému tlaku. Kritizovat drahé energie je snadné. Podstatně obtížnější bude dohodnout konkrétní změny a přesvědčit o nich další členské státy.
Babiš se přitom zjevně pokouší změnit českou taktiku v Evropské unii. Místo toho, aby Praha pouze odmítala jednotlivé bruselské návrhy, hledá státy se stejnými nebo podobnými zájmy. U evropského rozpočtu mohou být spojencem země hájící kohezi a zemědělství, u energetiky státy se silným průmyslem a u migrace může vzniknout jiná koalice. To je politicky podstatnější než samotné obnovení schůzek V4. Visegrádská čtyřka už nemusí být jednotným ideologickým blokem, aby byla vlivná. Stačí, pokud čtyři vlády dokážou postupovat společně tam, kde jde o velké peníze a hospodářské zájmy.
Bratislava zatím přinesla především příslib koordinace. Skutečná zkouška přijde při jednání o evropském rozpočtu, kohezních penězích, zemědělství a energetice. Pokud tam Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko začnou postupovat společně, bude možné mluvit o skutečném návratu V4. Jestli společná řeč skončí ve chvíli, kdy se začne dělit téměř dva biliony eur, zůstane z nového visegrádského sebevědomí jen další summit a společná fotografie.
(Mareš, prvnizpravy.cz, repro: centralnews)
Zdroje: 1. Úřad vlády ČR – jednání premiérů V4 a Irska v Bratislavě; 2. Polská vláda – V4 a možnosti obnovení užší evropské spolupráce; 3. Rada EU – dlouhodobý rozpočet Evropské unie na období 2028–2034; 4. Rada EU – posunutí plného spuštění ETS2 na rok 2028; 5. Reuters – bezpečnostní postoje Polska a varování Donalda Tuska
